Medaile všech barev z MČR štafet a klubů
Na MČR štafet a družstev jsme i tentokrát získali medaile na všech dospělých tratích, jen to už nebyla nudně jednolitá zlatá sbírka.
Obří podnik (v sobotu zaznamenáno 2 158 účastníků, v neděli 2 175, o 300 více než vloni) společně uspořádaly kluby Tretra Praha a Orientační sporty Písek na severním okraji jižních Čech, se shromaždištěm ve Výšicích na hranici okresů Písek a Strakonice. Poměrně nebývalou účast jsme zaznamenali i v našich barvách, s 82 účastníky, a to ještě chyběli dříve často se účastnící starší veteráni a tradičně holt i pár jedinců pro marodku. Jen bohužel nemáme tak silnou základnu pro vyběhnutí většího počtu postupů do štafet a tak jsme naplnili hned šest mixových sestav (a bez marodky by jich bylo možná i sedm).
Předmětný les byl skoro na dohled od prostoru loňského podzimního dvojzávodu poháru štafet a měl tak i velmi podobný charakter - nepříliš kopcovitý smíšený les, jehličnatý i dubový, s poměrně hustou sítí cest a velkým podílem běhatelného čistého lesa (tentokrát snad ještě méně kopcovatý, více cestovatý a více bílý), občas nějaký kamínek nebo kamenné políčko, suché nebo navlhlé rýhy. Navlhlý byl bohužel i celý víkend, zejména v neděli prostor průběžně zkrápěly stále nové přeháňky, vyčasilo se samozřejmě až na balení shromaždiště.
Po oba dny se tak jednalo o poměrně rychlý terén, když se zejména v sobotu relativně hodně (a jak které kategorie) běhalo po cestách, ještě vyšší rychlostní stupeň se ale zařazoval spíš v neděli, kdy pro těch pár kontrol, které byly schovanější, stačilo dávat pozor a důkladně číst mapu. To se nicméně u štafetových závodů pod tlakem přímých soubojů snadno řekne a některé kontroly byly přece jen skryté v porostech, takže chyby se i přesto dělaly a v některých kategoriích měl závod dramatický průběh, když navíc právě s ohledem na dostihový charakter prostoru bylo velmi náročné někomu cuknout nebo naopak stáhnout chybu.
Ve štafetách muži obhájili loňské zlato, přímo i ve stejném složení, jen si tentokrát Bandaska a Kuba prohodili úseky, Ondra opět rozbíhal (z dalších zvučných jmen Ňuf pro zranění kotníku zůstal doma, Bapťák měl nějaké SUI repre povinnosti a Pája Kubát se rozběhával v béčkové štafetě). Po druhém úseku už Kuba vybíhal v čelní dvojici s Martinem Gajdou z Kamenice, kterému utekl o více jak dvě minuty. V ženách se nám situace vyvíjela podobně, po dvou úsecích Mišky a Ády vybíhala Denča rovněž těsně druhá, byť zde bylo v těsném kontaktů více klubů. Nicméně předvedla výkon, na který jsme v zásadě zvyklí, postupně se od soupeřek odpoutala, nakonec i od kamenické Lucie Semíkové a diváckým úsekem probíhá první s náskokem okolo 1,5 minuty. Ovšem v nedlouhém pytlíku zazmatkovala při odběhu na jeho první kontrolu a na čas ztratila pojem o přesné pozici a než se našla, finišmenky Kamenice a Tesly (Mulíčková) ji předběhly. Nakonec z toho byl aspoň bronz, když další závodnice už nebyly o moc dále, včetně Lucky Dittrichové, která až dvě kontroly před diváckou odpadla od té nakonec úvodní dvojice díky chybě v hustníkové dohledávce.
Od nejlepších příček jsme nebyli daleko ani v dorostu, po prvních dvou úsecích Fandy a Víti vybíhal Matěj Třešňák do posledního úseku čtvrtý, se ztrátou 1:10 na bronz, ten se mu ale postupně vzdaloval, nejdřív se propadl na páté místo a později jej dostihl balík dalších tří závodníků a nakonec to v rámci mírně roztažené skupinky na 5.-9. místě byla osmá příčka a posun o dvě místa proti loňsku, pro sestavu v nezměněném složení.
Na stupně vítězů pak vystoupaly naše barvy ještě aspoň v nemistrovských kategoriích, starší muži Panchy, Šába a Tomas vyhráli kategorii H105, sestava pokročilých žen Pája Chaloupská, Máca Kopecká a Míša Kosová skončila druhá v D165, v doprovodném prestižním utkání žactva dofinišoval Míša Vítek pro vítězství áčkové východočeské štafetě v kategorii H12, v níž druhou příčku obsadila klubová štafeta, v níž Marťasu Hepnerovi a Máťovi Novotnému na druhém úseku píchnul jilemnický Kauli jr.
Nedělní závod se pro náš tým dospělých vubec nevyvíjel tak příznivě jako v sobotu a už vůbec ne tak jednoznačně, jako třeba vloni. Tehdy v zásadě všichni zaběhli své maximum, nyní na prvních úsecích každý udělal nějakou chybku a/nebo nestačil fyzicky úplně na čelo závodního pole. Po třech úsecích Páji, Mišky a Ondry to je 13. místo, se ztrátou 6 minut na v ten moment vedoucí Teslu a skoro pět minut na třetí místo. Do konce závodu ale bylo ještě daleko a stále jsme mohli doufat ve schopnosti dalších. Po dalším úseku Báry už je to osmé místo, následně Bandaska taky nešel optimum (s práškem na tlumení bolesti po čtvrtečním naražení kolene) a stahuje "jen" na sedmé, už ale jen necelé tři minuty za třetím místem. Dostihový charakter závodu asi přispěl tomu, že se dlouho vepředu držely i týmy, které nepatřily k největším favoritům. Denča stahuje na páté místo a stále je to necelé tři minuty aspoň na bronz. Pro zlato se zdá, že už bezpečně míří Pardubice, zejména po špičkovém výkonu Martina Roduného na pátém úseku. Z klubů na dalších čelních pozicích (Kamenice, Tesla, Žabiny, Pragovka; za námi vybíhá ještě Turnov, ten je ale právě po 6. úseku disk) ale mají některé na finiši běžce, kteří by nemuseli být úplně nedostižní a tak stále věříme v malý zázrak a rychlého Kubu. Nejrychlejšího soupeře si vyzvedl zrovna hned na startu, když na 5.-6. vybíhá společně s Danem Bolehovským. Kuba ale ukázal, že ho taková situace baví. Postupně se nejdřív dokázal od Dana lehce mírně odpoutat, ten ho ale zase docvakl na jedné lepší volbě postupu. Na jedenáctce dělá dvojice brňáků chybu a je dostižena, byť nutno uznat že tato kontrola byla poněkud zašitá a chybovalo se na ní hodně, včetně pár předcházejících členů našeho týmu. Na druhou stranu Kuba prokázal, že fyzicky táhne ze všech za nejkratší konec, s Danem se od Brňáků trochu odpoutávají a navíc se i značně přiblížili Kamenici, když jejich finišman Martin Gajda udělal chybku na k20. Na k24 má Kuba jinou farstu, vzdušnou čarou sice lehce kratší, ale reálným postupem to tak úplně nevypadá, každopádně se tímto od ostatních lehce odpoutal. A jelikož to bylo už dvě kontroly před začátkem diváckého úseku a jelikož nezaváhal ani v krátkém pytlíku, po jeho úseku, který obklusal s průměrem 4'07''/km, z toho byla nejenže medaile, ale - s ohledem na úvodní vývoj závodu trochu senzační - dokonce stříbrná.
Pro bronz pak Pragovce dobíhá Dan Bolehovský, medailové pozice na 2. a 3. místě se tak na posledním úseku ještě zcela změnily, když v rozmezí dvou minut se rozdalo 2.-6. místo. Až skoro o čtvrt hodiny později pak následovala První brněnská, následovaná pardubickým béčkem a Kroměříží. Ta zaznamenala historicky první účast dospělého týmu na MČR klubů, ve vícegenerační sestavě měla rodina Dittrichů hned čtyřnásobnou účast a táta Pavel to v závěru ustál ze sedmého na deváté místo. Desátá skončila Kotlářka, následovaná v dalších 3,5 minutách dalšími pěti týmy. Mezi nimi byla i Severka, jejíž finišman Vojcek musel po pár kontrolách ubrat na výkonu, když se ozvaly poněkud záhadné následky vosího bodnutí z MČR klasiky. Pro tento tým se navíc jednalo o rozlučkovou účast ve stávající hvězdné sestavě, jelikož pro příští rok se chystají určité přestupní změny. V tomto tématu pak nutno připomenout, že stříbrem se s našimi barvami definitivně rozloučil Pája Kubát, který si předsevzal, že u nás zůstane do přechodu do veteránské kategorie, jen to o dva roky částečně urychlil, v reakci na tehdy nově zavedenou možnost hostování i v dospělých a pro běžnou činnost se převlékl do chrastavského už pro sezónu 2024.
Tým dorostu (Víťa Novotný, Lucka Hrušová, Fanda Jelínek, Monča Podlešáková, Matěj Třešňák, Vendy Novotná, Tomík Metelka) si proti loňsku polepšil z desátého místa na deváté, když potenciál by byl i výše, ale svůj den neměl hlavně Fanda na třetím úseku, hodně nespokojený přiběhl v závěru pak i Tomík, ale ten už v pozici, kdy už o nic zásadního moc nešlo.
Ovšem hned čtyřnásobné zastoupení jsme měli v A týmu východočeského výběru žactva, který se postupně propracovával mezi nejlepší, po pátém úseku Áni Novotné se dostal do vedení a po sedmém úseku Terky Korbelové už tým mířil s náskokem pro vítězství; podíleli se na něm také Eliška Korbelová na druhém a Míša Vítek na třetím úseku.
Silnou pozici v týmových soutěžích jsme přetavili i v umístění příslušných žebříčcích, s přehledem jsme vyhráli Českou ligu klubů, v ženách i Český pohár štafet, muži skončili čtvrtí, pouhý bod za třetí příčkou. Dorost skončil v lize klubů desátý, v poháru štafet H18 na desátém místě, dorostenky na 18.
Rozrůstající se písecký klub pokračuje v trendu každoročního pořádání republikových závodů a za rok si do města nejstaršího kamenného mostu zajedeme pro změnu na MČR v NOB a tradičně následujícího závodu ŽA, které se budou konat v přilehlých lesích hned za městem.
