MS ve Finsku - 4. místo ze štafet pro Denisu Královou

Denča se postavila hned na start krátké trati, resp. úterní kvalifikace. V té byla bohužel z českých zástupců jediná, kdo se do finále neprobojoval, po veliké chybě hned na jedničku, když na ní po paralelní chybě a až opakovaném pokusu dostat se zpátky do mapy ztratila devět minut. Následná stíhací jízda už nemohla stačit, ačkoliv na postup chybělo málo přes dvě minuty (GPS, výsledky).

Ve středečním finále se letošními mistry světa na krátké stali Nor Eirik Langedal Breivik a v ženách pro změnu Tove Alexandersson, nejlepšími českými výsledky byla 16. místa Terky Rauturier i Tomáše Křivdy, který bohužel nejspíš cítí dvouměsíční zdravotní výpadek z jarní sezóny a nadto se necítí zdravotně zcela 100% v pořádku. Na krátkou nastoupili - v premiéře na MS - i oba naši juniorští borci, přeletem přímo z italského MSJ, s pěti závody v nohách (a 4 + 3 medailemi na krku), Danik Bolehovský i s tím dal skvělé 21. místo po čistém výkonu, Lucka Dittrichová 28., ovšem i s pár chybami

Výsledky, GPS: muži, ženy, celý TV přenos, zkrácený TV sestřih

Ve čtvrtek se pokračovalo klasikou, kterou kromě Denisy běžel i Kuba, pro nějž šlo o první start na MS vůbec. Závodem, pro který se po krátké citelně oteplilo, se bohužel v až záhadné shodě všichni čeští reprezentanti protrápili, Kuba jej označil za nejprotrápenější klasiku v životě (dojmy v cíli). Fyzicky to nešlo už od začátku, tak ani nevyužil příznivý los, který mu do zad nadělil Martina Hubmanna nebo později později stříbrného Martina Regborna. I Kubu postihlo mírné nachlazení, zdravotně se nevylepšil ani Tomáš Křivda, který před závodem vůbec zvažoval, zda do něj nastoupí a tašku už si začal balit Danik Bolehovský. Tom nakonec usoudil, že nominace se jen tak nevzdává, ale prostě to nešlo a když jej zrovna v chybě v dohledávce minul později vítězný Kasper Fosser, tak už zbývající hodinu a půl dobojoval na chvostu závodního pole sám. S umístěním o jednu příčku a jednu minutu rychleji před Kubou tak bylo nejlepším mužským českým výsledkem 33. místo Vojty Krále, který oproti předzávodnímu nadšení pak jen smutně konstatoval, že to bolelo pokaždé, když musel seběhnout z cesty do terénu. A jelikož v tomto rozpoložení už nepočítal s postavením do štafety, nepříliš oslavně tak prožil derniéru účasti na MS, neuvěřitelných 16 let po prvním startu! Zatímco Kasperovo vítězství bylo divácky celkem nudně jasné (s časem 97:50 skoro o tři minuty), těsné to opět bylo o bronz a opět s účastí maratónce Kyburze, tentokrát ovšem v jeho prospěch, když to bylo o 11 sekund před Emilem Svenskem - o den dříve na krátké utrpěl Kyburz bramboru o pouhou vteřinu.

V závodě žen Denisu srazila čtyřminutová chyba na 11. k a pak dorazil odběh špatným směrem z 13. k., když v únavě na chvíli důvěřovala Norce Kamille Steiwer, která ji na té jedenáctce doběhla. I když nakonec usoudila, že to pak opravdu bylo možná víc o hlavě než nohách, když jí ještě dokázala cuknout a v závěru se i udržet (celkově páté) Sanny Fast (dojmy v cíli). Nakonec to znamenalo 18. místo, dvě místa za Terkou Rauturier, což bylo naše nejlepší umístění. Vítězství bylo opět záležitostí souboje Tove Alexandersson a Simone Aebersold; po paralelní chybě Simone na nepříliš těžkou šestku se zdálo, že si pro zlato s jistotou běží Tove, ta ale závod zdramatizovala až v úplném závěru, když nejprve přeběhla k19 a hned poté udělala zbytečnou kličku v závěru postupu na nijak těžkou dvacítku, čtyři minuty před cílem. Tím už se její náskok smazal a nakonec skončila druhá, o devět sekund za vítězným časem Simone 94:51. Švýcarsko-norský pár tak získal zlatý double, kterého ovšem - i přes statistickou dominanci Tove v ženách - docílili i předloni na MS ve Švýcarsku.

Výsledky, GPS: muži, ženy, celý přenos, zkrácený TV sestřih

Zatímco finále krátké a klasika se běžely v zásadě hned za městem, štafety proběhly v podstatě v městském lese, se shromaždištěm pod skokanskými můstky, z čehož v zásadě vyplývá, že tam byl kopec. V nějakém směru a sklonu ho tak závodníci vybíhali od shromaždiště po startu i po diváckém průběhu a do kopce to bylo na trati pak i víckrát, jelikož tratě se přehouply i na protější stranu tohoto místního "masivu". Silnici k vrcholovému vyhlídkovému vysílači bylo dovoleno přebíhat pouze na vyznačených místech, do voleb postupů zasahovalo také pár vyšrafovaných nedovolených lokalit. I díky těmto komplikacím se tak na delších postupech nabízely poměrně rozmanité volby postupů. Pro počítačového diváka přidávalo na určité nepřehlednosti kromě fialových šrafů a přeběhů a farst také namotání více pasáží závodu ve stejném prostoru lesa nad arénou - závodníci proto měli na diváckém průběhu otočku mapy. 

I ve finském příměšťáku může platit, že je technicky méně náročný a o to více zabušený, i když šrafování více než podrost znamenalo neuklizené polomy. Do toho různé vyšlapané/vyježděné pěšinky a pár přeběhů luk, resp. discgolfového hřiště. Stavba byla trochu netypická, první dva úseky s poměrně dlouhým pytlíkem, třetí úseky se více vzdálily v úvodu a pak měly již typičtější krátký pytlík. Vědělo se tedy, že se očekává závod náročný hlavně fyzicky, byť potenciál pro mapové chyby vždycky je, tím spíše pod štafetovým tlakem. Do toho přetrvávalo značné teplo a nepříjemně pražící slunce. A do toho v našem týmu přetrvávala nepříznivá kondice, Lucka Semíková se na účast necítila, a tak se neopakavala sestava, která před pár týdny na svěťáku skončila na 4. místě, 15 s za medailí (a to i v neredukovaném pořadí). Dalšího startu na premiérovém MS se tak dočkala juniorka Lucka Dittrichová a Denča byla postavena na 1. úsek. Malou ztrátu nabrala farstami, potom minutku na volbě na dlouhém postupu od divácké, kdy se jí vymstila odvaha jít lesem a po návratu na cestovkovou obíhačku se aspoň připojila k druhému sledu, od kterého se předtim odpoutala. Štafety Švédska, Norska, Finska a Dánska už nám ale trochu odskočily, byť Dánsko předává nakonec jen chvíli před námi. Na něj se Lucka dotáhla poměrně záhy a při průběhu kolem paty vrcholové rozhledny už je i před Finskem. Dlouhý postup od divácké vzala jinou obíhačkou, která začínala kolmým výběhem podél doskočiště, svými slovy se "nějak vyškrabala do kopce", takže už pak v druhé půlce postupu dobíhá Norku. S druhým nejlepším časem na úseku s ní dobíhá i do cíle, což znamená předávku na 2.-3. místě, 2,5 minuty za vedoucím Švédskem. Za námi Finsko, Dánsko a až pak Švýcarsko, když Natalia Gemperle nepředvedla až tak čistý výkon. Jejich ztráta je ale pouze 1:45, což při postavení Simony Aebersold na poslední úsek nebylo mnoho. Obavy se bohužel potvrdily a když Terka Rauturier ani dnes nenašla dřívější formu, ztrácí Norku Andrine Benjaminsen a nakonec je předběhnuta i Švýcarskem a ještě doběhnuta Finkou Venlou Harju. Simone ještě poskytuje malou šanci, když na diváckém průběhu odhazuje mapu, v domění, že druhá část je řešena výměnou a pak se pro ní vrací, aby si jí otočila. Znamená to ale pro ní ztrátu jen okolo půl minuty, která nic nezměnila ani směrem dopředu ani dozadu a neohroženě dobíhá pro bronz. Nakonec tak ještě bojujeme o 4. místo, v jednu chvíli je v pytlíku Finsko před námi, ale v závěru Terka potvrdila svoje finiš(wo)manské kvality. Medaile byla tentokrát pouhých 46 s daleko, resp. blízko...  Tove doběhla bez většího boje Švédsku pro vítězství a sobě pro 23. zlato z MS, čímž vyrovnala dosavadní rekordní bilanci Simone-Niggli Luder.

I do závodu mužů jsme nastoupili se změnou plánu. Když se Tomáš Křivda cítil ještě o něco hůř, než před klasikou, ze soupisky v zájmu týmu vycouval a i v tomto případě nastoupila nadějná juniorská síla, Daník byl postaven na 3. úsek. Když bohužel ani Kuba nebyl ve formě použitelné pro štafetový výkon, posunul si nakonec Vojcek derniéru na MS ještě o jeden závod. Jonáš Hubáček rozběhl štafetu v zásadě stejně kvalitně jako Denča, tj. výborným výkonem, ale se zaváháním, když i on ztratil na dlouhém postupu za diváckým. V jeho případě ale nešlo o plánovanou volbu, ale omylem odbočil z cesty do lesa dřív než chtěl a než to bylo nejvýhodnější; ztratil tím v zásadě minimum, i když čelo balíku mu o nějaké vteřiny uskočilo. Nakonec předáváme s minutovou ztrátou v čele tříčlennné skupinky na 7.-9. místě s Německem a Maďarskem. Těm se pak Vojcek poměrně záhy vzdálil a dotáhl se do kontaktu s týmy zvučnějších zemí, po čase pokračuje s Francií a Estonskem a na diváckém je jen kousek za nimi. Pro onen následující dlouhý postup se odděluje, když volí výškově nejméně náročnou delší obíhačku, která sama o sobě nebyla špatná, ale bohužel na ní dvakrát zazmatkuje a špatně odbočuje z cesty, zmíněné dva ztrácí a už je nedoběhne. Symbolická generační předávka Daníkovi (- 17 let) tak probíhá na 7. místě. Dan bohužel ztratil 1,5 minuty v dohledávce farstované jedničky a po farstrovaném, resp. volbami odlišném postupu na 2.-3. kontrolu se sbíhá s Dánem a byl by u toho i Nový Zéland, kdyby nezkazil dvojku. Dvojice běžela povětšinou pospolu i nadále, ale když každý volí jiný směr výběhu od diváckého úseku, Dan trochu ztrácí a už se na Dánsko nedotáhl. Nakonec by to jinak ještě byl souboj o velkou bednu, protože Švéd Bejmer, na 3-4. místě, ale přecejen lehce odskakující Finsku, v pytlíku na postupu na 15. orazil jedničku a pokračoval bez zábran dále. Kroužit začal až kolem k16, když mu to zjevně nesedělo vzdálenostně, když ji pak našel, běžel stále dál, i když podle stylu doběhu možná tušil, že něco je divně. Bronz tak přenechal bez boje Finsku, resp. bez boje se svoji účastí, protože Kirmula sice k15 našel, ale po chybě, během níž ho doběhla Francie. Lucas Basset, posledním rokem neveterán, však neměl v závěru šanci, takže zázrak se nestal. Za nimi následovalo Estonsko, možná trochu nečekaně vysoko, ale 1. úsek položil bratrům Sildovým kvalitní základ, který pak dokázali zhodnotit. Na čele už nikdo neohrozil Norsko, které tak v mužích získalo zlato ve všech disciplínách, ani stříbrné Švýcarsko, v jehož týmu si Dany Hubmnann pověsil na krk svoji 29. medaili z MS, 20 let po svém prvním startu na mistrovství světa a 42 let poté, co se stal obyvatelem světa.

Výsledky, GPS: ženy 1. úsek, muži 3. úsek, odkazy na všechny GPS, přenos na ČT sport plus, TV sestřih.