Pořadatelský i výsledkový triumf z mistrovství štafet a družstev

Mistrovství štafet a družstev se sice po covidovém rozvratu vrátilo již vloni, to ale bez žactva, jehož samostatné mistrovství oblastních výběrů jsme shodou okolností uspořádali taky my. I pro letošek bylo jeho konání v plánu samostatně, nenašel se ale pořadatel, tak jsme kývli na provedení tradičního závěrečného mistrovského víkendu v plné palbě, jak to bylo standardem dříve. Koneckonců původně jsme to měli v plánu a přiděleno již na loňsko, ale právě vlivem termínovkových šachů, vyvolaných epidemiologickou situací, se tak nakonec nestalo.

Pod vedením ředitele Karima a hlavního rozhodčího Panchyho jsme tak na Studánce připravili závody s největším počtem účastníků za poslední tři roky. Závody proběhly navenek bez jakýchkoliv problémů či protestů, nějaké ty neodmyslitelné drobnosti, které vyvstaly za pochodu, se podařilo úspěšně vyřešit, včetně posílení buchtového sortimentu pro neděli vlastními kapacitami.

Na protější stranu barikády, mezi účastníky, jsme postavili po jedné štafetě D18 a H18 a po dvou v D/H21, v neděli pak pak po jednom družstvu v DH18 a DH21 a své zástupce jsme tedy měli i v žákovských výběrech.

V dorostu jsme při současných sestavách neměli velká očekávání, byť v D18 by byl potenciál minimálně na velkou bednu, ale Míša Metelková byla opět odstavena pro zranění kotníku (a to rovnou do role komentátorky a Béďovy asistentky), a tak jsme se po vcelku nadějných dvou úsecích propadli kamsi do zákrutů bludných kořenů, jinými slovy na 32. místo. Většinově ukrajinská sestava dorostenců skončila 26.

V závodech dospělých patříme stále mezi favority a to jsme i potvrdili. V ženách to aspoň nebylo hned od začátku úplně nudně jednoznačné, když naše štafeta sice přiběhla z prvního úseku druhá se ztrátou pouhých 20 sekund (na pouhou Pragovku), ale byla to Janča Šímová z béčka: „Závod mi vysloveně sedl. Bavilo mě to, běželo se mi dobře a tentokrát jsem si první úsek fakt užila. Asi to bylo i tím, že se mi povedl start.“ Terka Kosová dorazila o dvě minuty později, na 12. místě. Nicméně třeba áčko Žabin i Luhačovic bylo ještě více za námi, takže nic nebylo rozhodnuto. A právě nejen reprezentantky na druhých úsecích těchto klubů, ale i Áda Vandasová vrátily své týmy do hry o medaile. Denča tak vybíhala na 3.-4. místě, se ztrátou pár sekund na naše béčko, které tak Bára stále držela mezi nejlepšími. Před námi tak na startu třetího úseku byla jen Severka, o celou minutu a půl, po leteckém druhém úseku Terky Janošíkové. Severce ale pro zranění (zlomený palec u nohy) chyběla Anička Štičková, a tak si jejich třetí úsek se startem v čele protrpěla 15letá dorostenka, která takovou pozici neustála. Denča podala zkušený výkon: "...byla jsem extrémně namotivovaná a strašně jsem se těšila. V sobotu to ode mě byl dobrý výkon a byla jsem spokojena. Holky běžely skvěle a já jsem to jen doklepla do cíle :).. " Nejlepším časem na úseku tak doběhla se skoro tříminutovým náskokem své trojici pro obhajobu zlata, ve stejné sestavě, jako vloni, pouze s prohozením prvního a druhého úseku. V béčku už Topinka neudržela slibnou pozici a znamenalo to nakonec 10. místo, pořád aspoň před áčkem SHK :)

Závod mužů se pro nás vyvíjel o něco přímočařeji, společnými zásluhami všech tří účastníků. Z prvního úseku poměrně netypicky nepřiběhl na čele ani balík, ani balíček, ale jedinec, kterému ostatní prostě nestačili. A byl to Dan Vandas. Ten pro závěr sezóny chytil formu a cítí se výborně po mapové i fyzické stránce. „Nějak jsem běžel a dost si to ťukal a ostatní dělali asi chyby“ … Honzovi Petrželovi předal s náskokem 1m 18 s na Žabiny, jejichž Mára Minář přiběhl taky sólo a až další minuty zpátky dorazili další; a ještě později Luhačovice. Ty se mezi nejlepší vrátily po druhém úseku Vojty Sýkory, ale Ňuf taky nezklamal, vedení udržel a náskok na Žabiny ještě navýšil na více než dvě minuty: „startovní pozici jsem měl díky Bandaskovi parádní, takže jsem nemusel nic řešit a šel jsem sólo závod. Fyzicky to nechutnalo, ale vůle byla velká, takže jsem to nějak ubojoval. Mapově jsem udělal dvě malé kličky v dohledávce, ale spokojenost“.

Pak nastoupil Kuba Chaloupský, který letošní famózní sezónu uzavřel (prozatím tedy pouze na domácím poli) ve svých 19 letech skvělými výkony ve štafetových závodech mezi dospělými. Neoběhl svoji trať úplně bez chyby (tři zhruba na 30-50 s), ale s časem jen o málo horším než Dým (který si v cíli stěžoval na „houbařinu“), takže si i tak s přehledem doběhl pro další letošní mistrovské zlato. Žabiny nakonec skončily druhé, i když Dýma Jonáš Hubáček doběhl hned v úvodu, ale v samotném závěru ho zase ztratil a Luhačovice braly bronz.

Naše béčko skončilo 12., v sestavě Ondra Metelka, Tomáš Novotný (nominovaný na poslední chvíli, když se zjistilo, že Baptiste nebude přítomen) a Pája Kubát, který přenechal Bandaskovi původní umístění do A štafety, s pocitem netrénovanosti, věkovitosti a když o týden dřív chytl doma jakousi dětskou nemoc.

Nedělní závod byl mapově o něco náročnější oproti sobotě, v prostoru dále od hlavní silnice se nabízelo více kamenitých a hustníkových pasáží, v nichž si Sosák navíc dost vyhrál s řádným farstováním (jinak byl v rámci stavitelského dua autorem sobotních tratí primárně Šába). Obměněná sestava dorostu podala výkon v zásadě odpovídající sobotnímu, což na konci znamenalo 24. místo. I družstvo dospělých bylo trochu přemíchané, po dlouhé diskuzi se nakonec rozhodlo dát všem příležitost vyběhnout si medaili, tak to šla Terka radši roznést, zatímco Áda převlíkla barvy a přimixovala jeden hanácký mix. Nastoupila tak Bára a Janča, která celkové sedmičlenné sestavě tak trochu už dodala dvougenerační pojetí:)

Bandaska potvrdil výše vyřčené, po pár minutách se s rostoucí hvězdou Tomášem Křivdou (o týden dříve desátý na klasice závěrečného kola světového poháru) utrhnuli od balíku a i v této dvojici byl na čele on, až do odlišné farsty na 7. kontrolu. Pak už mu Křivda utekl, ale Bandaska za ním pořád doběhl samotný, se ztrátou +2m 35s: „byl jsem fakt unavený, lépe bych to nesvedl“. (Repre tým se teprve ve čtvrtek v noci vrátil ze Švýcarska, kde po třídenním SP zůstal ještě další čtyři dny pro přípravu na MS 2023) Až další 2,5 min za ním je dvojce Žabovřesky 1 a 2. Dost nefér se zachovaly vosy u 7. kontroly, které pobodaly pardubického Davida Procházku a dobíhá až se ztrátou 7m 50s. Jedna z favorizovaných štafet tak musela stahovat velkou ztrátu, jinak mohla trochu více zdramatizovat závod, který se nenesl ve znamení nějakých zásadních zvratů a mezi nejlepšími se v zásadě jen přemílalo pořadí v důsledku chyb maximálně v řádech minut a úměrně tomu, na jaký úsek ten který klub postavil své nejlepší. Propad Chocně do průměrných pozic byl otázkou času, jen ještě na druhém úseku Jana Semrádová udržela vedení, ale už ztenčené na půl minuty před Jančou Šímovou: „před startem jsem byla hodně nervózní. V západní části v kamenitém svahu, kde jsem byla úplně sama, jsem běžela opatrně a na jistotu. Běžecky sice nic moc, ale zvládla jsem trať bez chyb a nepokazila jsem to!!!“ Dalších 20 s za ní dobíhá Martina Jirčáková, která tímto dotahuje Luhačovice na přední pozice, Žabiny mají ztrátu přes 3 minuty a už jen kousek za nimi jsou Pardubice, které tak Marta Lučanová přiblížila k těm nejlepším. Na třetím, nejdelším úseku závodu nás už Ňuf dostává na čelo: „pozice opět luxusní a tentokrát se mi už běželo lépe. Opět jsem se mohl soustředit jen na sebe, valit co to šlo a všechno si pohlídat“. Za ním se trochu prohazuje pořadí a zvyšují rozdíly, druhé se ztrátou 3 minut jsou Luhačovice (Vojta Sýkora), další 2 minuty dál společně Pardubice (Tomáš Kubelka) a Žabovřesky (Marek Minář). Bára Chaloupská pak zůstává ve vedení, s náskokem na Luhačovice (Michaela Dittrichová) 3m 20s, takže v zásadě stejně jako na začátku. Áda Finstrlová utekla Pardubicím a snížila tak ztrátu Žabin na nás na necelé 4 minuty. Pája Kubát ale na pátém úseku upevňuje naše vedení: „bylo to krátké a úderné … některé postupy jsem volil spíš na jistotu, raději malinko delší trasu po cestě, ale jistý náběh na kontroly a to se vyplatilo“. Zde se pro změnu propadají Luhačovice za Žabiny (+3m 58s za námi) a pár sekund i za Pardubice (+6m 55s za námi).

Statisticky se to těžko může povést uplně každému a tentokrát to odnesla Denisa, která vůbec nebyla spokojená se svým výkonem. "V neděli jsem bohužel zažila úplně jiné pocity než v sobotu, věděla jsem, ze jsem na tom dobře a možná si až moc věřila, ze ještě navýším náskok, ale technicky jsem se strašně trápila a dělala chyby. Kontroly mi vůbec nenskakovaly. Naštěstí tým odvedl skvělou práci a moje chyby se v tom ztratily :)". Ve výsledku to opravdu pořád nebylo nic dramatického. Venda Horčičková je sice o 2m 20s rychlejší, tím ale „pouze“ vytahuje Luhačovice ze 4. na 3. místo, se ztrátou 4m 40s na nás. Druhé místo drží Žabiny (Johanka Šimková), která ale byla jen o málo lepší než Denča, takže na ně máme pořád náskok 3,5 minuty. Po více nepovedeném výkonu odpadly Pardubice (Jana Peterová) na čtvrté místo.

Dnes si Kuba vedení bezpečně pohlídal ... "kontrolovaně bez větších chyb, co síly stačily" .. a zlatý průběh jen pojistil… Jonáš Hubáček byl sice na úseku o 3m 21s rychlejší, ten ale hned v rozfarstovaném úvodu dotáhl Miloše Nykodýma a pak to valili v zásadě společně. Na diváckém průběhu Dým lehce vedl, protože se Joncek krátce před ním v plné rychlosti rozsekal, ale Dým chyboval při postupu na sběrku a Luhačovice tak byly nakonec stříbrné už bez přímého cílového souboje. Martin Roudný už neměl šanci toto duo dotáhnout, takže doběhl Pardubicím pro bramboru pobodanou vosami. I na dalších místech se dobíhalo osamoceně a bez bojů, pátá Kamenice, šestá Tesla Brno, sedmý Turnov, osmá Severka, deváté už béčko Pardubic, desátá Kotlářka. Po dlouhém závodě bylo výsledkové pole už dost roztahané, ale ztráta půl hodiny na desátém místě byla prakticky stejná jako vloni.

Radost jsme mohli mít i ze závodu oblastních výběrů žactva, v kterém východočeská oblast konečně po letech zase opanovala stupně vítězů. Tým A s Fandou Jelínkem na prvním a Tomem Metelkou se na posledním (osmém) úseku dostal už v půlce závodu do vedení, byť následně byla po značnou dobu v čele v zásadě dvojice tvořená východočeským áčkem a béčkem, s odstupem několika minut před dalšími. Dvojici roztrhal právě až Tom na posledním úseku. Finišman béčka aspoň těsně ustál stíhačku jihomoravské oblasti, a tak doběhl druhý pro tým, který byl dokonce z celé poloviny náš – 2. úsek běžela Markétka Čapková, třetí Kryštof Novotný, čtvrtý Lucka Hrušová a šestý Honza Chrtek.

Všechno to je natočené na digitální celuloid, nedělní mistrovství žactva (zatím nevíme kdy) odvysílá ČT Déčko, záznam obou závodů dospělých je na programu v sobotu v 11.10 h.