Rovněž v pátek 30. 6., tedy dříve než bývá zvykem, odstartovalo mistrovství světa dospělých. Letos jej hostilo Estonsko, s centrem v Tartu ve vnitrozemí země.

I zde jsme měli mezi závodníky dva zástupce, Denisu Kosovou a Honzu Petrželu, když původně rovněž nominovaný Pája Kubát nakonec ze zdravotních důvodů zůstal doma... Ňuf se účastnil hned úvodního sprintu, který měl letos netypicky semifinále a finále ve dvou dnech. Do finále postoupil, stejně jako všichni naši ostatní, v něm pak skončil 25., když mu to podle svých slov moc netáhlo a ani do mapy se nedostal úplně podle svých představ. Následující závod sprintových štafet běžela pro změnu Denča (s Janou Knapovou, Milošem Nykodýmem a Vojtou Králem), a to na posledním úseku. Po velmi nadějném vývoji závodu vybíhala na druhém místě, ale v konkurenci s finišmankami ze světové špičky (Dánsko, Švýcarsko) bohužel ani přes veškerou snahu a mapově bezchybný výkon neudržela medailovou pozici, když to fyzicky netáhlo podle představ, a bylo z toho 4. místo.:"Závod to byl pro mě hodně náročný. Čekali jsme, že to bude náročné, a taky že bylo. A já se přiznám, že jsem se celý závod protrápila. Pro mě to nebylo vůbec jednoduché, strašně špatně se mi dneska běželo. Samozřejmě mě mrzí pád z medaile, ale bohužel. Bohužel na to dnes nebylo, vydala jsem ze sebe maximum." Kdy jsi začala vnímat, že tě dobíhá Maja Alm a Sabine Hauswirth? "Poprvé jsem je viděla za šestou kontrolou, kdy jsem se musela otáčet z areálu a vybíhat ven a ony už nabíhaly dovnitř, takže jsem tušila, že mě dobíhají. A po průběhu už mě předběhla Maja a to jsem věděla, že nejsem vůbec schopna stihnout její tempo. Potom mě na divácké předběhla Sabine a já se jí snažila udržet, ale prostě to nešlo." Byl to velký tlak vybíhat ze druhé pozice? "Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla hodně nervózní a dalo mi práci, než jsem se zklidnila, trvalo mi to tak první dvě kontroly, než jsem se do toho dostala. Mapově to bylo bez problémů, nevím teda, jestli jsem nezvolila něco špatně, ale fyzicky...""

Na Denisu pak čekal již jen závod na krátké trati, kterým se doslova protrápila, ale pro změnu mapově, v nepřehledném zarostlém terénu s malou dohlednosti a jemnými vrstevnicovými tvary směrem nahoru i dolů, což bylo v zásadě příznačné pro všechny lesní disciplíny. „Já jsem se do toho dneska vůbec nedostala. Udělala jsem první velkou chybu hned na čtyřku, pak jsem se snažila, ale šla jsem asi za hranu a už jsem to nebyla schopna umapovat a byla jsem úplně mimo a jenom se těšila, že mě někdo shrábne a vyvede mě z lesa, ale vždycky jsem potkala někoho, když jsem šla do protisměru. Asi třikrát jsem doběhla na další kontrolu a vždycky jsem potkala někoho mezi těma kontrolama a říkala jsem si „ne, zase sama“. Prostě to nešlo! Strašně mi to ujíždělo na buzolu a vůbec jsem se nebyla schopna hlídat. Dneska se mi konečně běželo dobře, ale myslím, že mi letos chybí vyzávoděnost a závodní sebevědomí, protože dva, tři měsíce jsem skoro nechodila do lesa a ty závody mi chybí.“ Spokojen nebyl v cíli ani Ňuf (nakonec 22.), který našim o-zpravodajcům sdělil toto: "Závod měl dvě naprosto odlišné části – před tím, než mě doběhl Lauri Sild, a po tom. Ze začátku jsem se do toho nemohl dostat. Přišlo mi, že tvary jsem viděl úplně jinak. Bylo to hodně plytký a vždycky, když už jsem se do toho dostal, tak jsem udělal další chybku, nejistotu. A na sedmičce mě pak sebral Lauri a šel jsem za ním, hlídal jsem si to. Když udělal nějakou kličku, tak jsem šel před něj, ale on šel fakt dobře, takže pak už jsem se nedostal k tomu, abych šel samostatný závod. Spíš jsem vyrovnával jeho kličky a hlídal si to za ním. Spokojený určitě nejsem. Přišlo mi, že do toho nemůžu jít naplno, protože jsem si to musel strašně hlídat a nebyl jsem schopný jít závodní tempo." Jak bys terén popsal? "Strašně těžký, nebylo vidět vůbec nic. Tvary hodně plytký, jámy, i když jsou vykreslený třeba do kolečka, tak ten terén je celý zvlněný, takže ani ty jámy nejsou úplně jasný. Strašně náročný."

Právě tento závod se tak trochu zapsal do historie OB posledním startem v individuální disciplíně na šampionátu pro Thierryho Gueorgiou. Fenomén uplynulých let, kterému právě krátké tratě svědčily nejvíce, to nemohl udělat lépe a i při takové příležitosti dokázal předvést profesionalitu v přípravě a výkonu, která byla součástí jeho formátu - připsal si na závěr osmou zlatou medaili z této disciplíny... Celkem však na MS stanul na nejvyšším stupni 14x, medailí z MS má 23, poprvé se světového šampionátu zúčastnil před dvaceti lety, v roce 1997, běžel jich tedy osmnáct... (do roku 2003 se konalo jednou za dva roky). Úplně poslední medaili si však připsal až o den později, kdy na posledním úseku doběhl svému týmu pro stříbro.

I pro naše muže se závod štafet vyvíjel velmi nadějně, když jej Ňuf výborně rozběhl a předával v sedmičlenném úvodním balíku: "Naprostá spokojenost. Měl jsem to celou dobu pod kontrolou. Takhle kontrolovaný výkon jsem běžel naposledy loni na Evropě na štafetách. Přesně jsem celou dobu věděl, kudy jdeme a jen jsem si odskakoval pro své farsty. Akorát jsem využíval rychlosti ostatních. A přišlo mi, že jsme nešli úplný tempo, že jsem nešel úplně na hraně a zvládal jsem to pořád umapovat, takže jsem úplně nadšený.“ Sestava byla stejná, jako na zmiňovaném loňském bronzovém ME, následovali Honza Šedivý a Vojta Král. Konstelace byla o to příznivější, že po prvním úseku měli poměrně velkou ztrátu Rusové a Švýcaři. Bohužel Šéďa při průběhu shromaždištěm, který byl zhruba v půlce trati, zazmatkoval s otáčením mapy (následující část byla z druhé strany, nebylo to však jednoduše o tom, že by si ji neotočil) a doběhl poté opět na jedničku. Ta nebyla úplně nejblíž, takže souboj o čelní umístění byl ztracen a nakonec to bylo 11. místo.

Ve schůzovací části si Česká republika připsala úspěch s kandidaturami na pořadatelství. Nevyšel MED 2019, ale za to se bude v ČR v roce 2020 konat MS v MTBO a zejména pak v roce 2021 mistrovství světa dospělých (již tedy jen lesních disciplín, tak masová pořadatelská akce, jako loňské ME, se již dost možná nikdy opakovat nebude). Podobně jako závody světového poháru příští rok na podzim (resp. jejich lesní závody)by se měly uskutečnit v Českém ráji.

Více na tradičních infozdrojích: O-news, worldofo.com, Béďa, stránka repre, stránka MS

Aktualizováno (Neděle, 09 Červenec 2017 23:41)